Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Niccolò Machiavelli a Tommaso Campanella
Šilarová, Veronika ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Žáčková, Magdalena (oponent)
Cílem této práce je analyzovat a následně pak konfrontovat myšlenky a názory Niccola Machiavelliho a Tommasa Campanelly, kteří oba patří mezi významné italské politické filozofy. Díla, která budou analyzována jsou Machiavelliho politický traktát Il Principe (Vladař) a Campanellův utopický traktát La città del sole (Sluneční stát). Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je krátkým úvodem, a je následována ústřední částí celé práce. Ve druhé kapitole je představen Niccolò Machiavelli, jeho život a dílo, stejně jako i analýza jeho pohledu na vybraná témata, kterými jsou: ideální panovník, etika a náboženství. Ve třetí kapitole je představen Tommaso Campanella, jeho život, dílo, a také analýza jeho názorů na zvolená témata. Poslední kapitola má shrnující charakter, konfrontuje Machiavelliho názory s těmi Campanellovými a poukazuje na odlišnosti a podobnosti mezi oběma autory.
Dvě podoby agonismu - agonistický pluralismus v podání Chantal Mouffe a Johna Graye
Šíma, Jan ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Dvě podoby agonismu - agonistický pluralismus v podání Chantal Mouffe a Johna Graye Abstrakt Část politické teorie, která pokládá konflikt za konstitutivní prvek politiky, se označuje souhrnným názvem agonismus. Cílem této práce tak je představit dva představitele agonistické teorie, kteří ovšem vycházejí ze značně rozličných ideových kořenů - Chantal Mouffe a Johna Graye. První část práce proto bude věnována u každého z autorů teoretikům, kteří je ovlivnili a zavedli pojmy, s nimiž můžeme snadněji uchopit jejich chápání agonismu. U Chantal Mouffe se jedná jak o vliv Carla Schmitta, tak o vyrovnání se s předcházející marxistickou tradicí, zatímco liberální agonismus Johna Graye vyrůstá z kritického zhodnocení tradice liberální a z důsledků hodnotového pluralismu Isaiaha Berlina. Dále se práce zaměří na argumenty, které oba autoři směřují proti politické teorii Johna Rawlse, a na to, jak se zároveň distancují od jeho komunitaristických kritiků. V závěru pak budou konfrontovány pozice obou autorů s cílem zjistit, nakolik rozdílné implikace pro představu politiky z jejich myšlení vyplývají.
Niccolò Machiavelli a Tommaso Campanella
Šilarová, Veronika ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Žáčková, Magdalena (oponent)
Cílem této práce je analyzovat a následně pak konfrontovat myšlenky a názory Niccola Machiavelliho a Tommasa Campanelly, kteří oba patří mezi významné italské politické filozofy. Díla, která budou analyzována jsou Machiavelliho politický traktát Il Principe (Vladař) a Campanellův utopický traktát La città del sole (Sluneční stát). Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je krátkým úvodem, a je následována ústřední částí celé práce. Ve druhé kapitole je představen Niccolò Machiavelli, jeho život a dílo, stejně jako i analýza jeho pohledu na vybraná témata, kterými jsou: ideální panovník, etika a náboženství. Ve třetí kapitole je představen Tommaso Campanella, jeho život, dílo, a také analýza jeho názorů na zvolená témata. Poslední kapitola má shrnující charakter, konfrontuje Machiavelliho názory s těmi Campanellovými a poukazuje na odlišnosti a podobnosti mezi oběma autory.
Vzestup náboženství v mezinárodních vztazích (Religion's Rise in IR)
Dravecký, Pavol ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Cílem této práce je nalezení zdrojů rozdílů mezi křesťanskou pravicí a levicí; jak je možné, že lidé, kteří sdílejí tak podrobnou víru, se mohou tak výrazně odlišovat v politických postojích? Mou hypotézou je, že za tím stojí odlišné koncepce vůle a těla. Pro otestování těchto dvou možností nejprve představuji minulost a současnost vztahu mezi Křesťanstvím a politikou, pak základní východiska křesťanských verzí jak pravice tak levice, abych nakonec zodpověděl, že zatímco oba tábory se shodují ve svých představách o lidské vůli, jejich náhledy na lidské tělo jsou odlišné. Nicméně docházím rovněž k závěru, že rozdělení na pravici a levici je nepřesné, protože oba proudy v důsledku usilují o totéž - zabránění monopolizace moci jak státem, tak trhem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.